|
|
Ještě jednou k Voltairovu „dílu“ v Čechách anebo proč jeho četbu Dobrovský odložil
Madl, Claire
Definice díla jako události je trefná pro charakterizaci Voltairových spisů. Zaznamenáváme totiž nejen jejich dopad na historický děj, ale Voltaira samotného považujeme také za jednoho z první intelektuálů, kteří vystoupili na veřejnost, aby „stav věcí“ změnili. Tato aktuálnost jeho díla je však jistě na obtíž při zkoumání jeho recepce v českých zemích v generacích jemu současných, tj. u aktérů „českého osvícenství“ a prvního obrození. Zevrubnější analýza této otázky (Minář, Kopal, Vodička 1964) nejen pozorovala oblibu k Voltairovu divadelnímu dílu a náznaky „voltairiánství“, coby kritický ba ironický projev vůči mnišství, pověrčivosti, klerikalismu a fatalismu, zároveň však také konstatovala, že se místní autoři k Voltairovi hlásili jen proto, aby explicitně zavrhli figuru, jež ztělesňovala theismus a svobodomyšlenkářství. Zvlášť enigmatické se jeví víckrát komentované váhání Dobrovského před četbou Voltairova díla.Díky dnes již dostupnějším poznatkům o dovozu knih do českých zemí a na základě dvou koncepčních přístupů se pokusíme přispět k této diskusi a posléze k definici díla a jeho působení ve společnosti. Vezmeme jednak v potaz materiální povahu díla, jehož rozšíření záleží na jeho fyzické vlastnosti. V případě Voltairově se jeví pro české země zásadní jazyk rozšíření jeho spisů a povaha knižního trhu druhé poloviny 18. století. Na úhel nahlížení na Voltairovo dílo dále velice působil sociální kontext rozšíření jeho renomé. Konečně cenzurní praxe byla nevyhnutelnou, avšak nejednoznačnou překážkou. Tímto přístupem lze situovat momenty recepce díla v časovosti jeho nikdy nedokončené konstrukce, kterou po Pierre-Michel Mengerovi pojmeme jako proces jeho „řídnutí, upevňování a vzrůstu“.
|
|
| |
|
|
In search of tragical effect during Regency: the birth of philosophical tragedy
Očenáš, Marek ; Pohorský, Aleš (vedoucí práce) ; Pechar, Jiří (oponent) ; Frantz, Pierre (oponent)
1 Hledání tragického účinku v období Regentství: vznik filozofické tragédie V rámci zkoumání inovace francouzské klasicistní tragédie v období Regentství (1715-1723) práce blíže studuje způsob, jakým hledání tragického účinku vede ke vzniku filozofické tragédie. Tato práce se opírá o analýzy her hraných v Comédie- Française během tohoto období, přičemž věnuje zvláštní pozornost jejich soudobé recepci v periodickém tisku a brožurách. Nejdříve se zamýšlí nad obnovou tragédie z hlediska dvou polemik, Sporu Starých a Nových a sporu o morálnosti divadla, přičemž ukazuje, jak myšlení o divadle vede autory k hledání lépe uzpůsobeného dramatického účinku vzhledem k očekáváním publika, jehož senzibilita se na počátku XVIII. století vyvíjí. Posléze práce vymezuje, jak je vytváření většího účinku spojeno jednak s intenzívněním dojmu velkého strachu prostřednictvím záporné postavy, jednak s hledáním větší dějovosti prostřednictvím posvátných prvků (proroctví, kněží a chór). Nakonec práce ukazuje, že i když rouhání nalezená v několika tragédiích nemají za cíl víc, než vyvolat větší účinek, Voltairův Oidipus může být pokládán za první filo- zofickou tragédii, protože dramatik vytváří skutečnou kritickou strategii a také útoky proti náboženství jsou zřetelně vnímány tehdejším publikem. Práce tedy analyzuje, jakým způsobem...
|
|
|
Hledání lidského štěstí ve Voltairových povídkách
Pokšteflová, Marie ; Pohorský, Aleš (vedoucí práce) ; Jamek, Václav (oponent)
Předmětem mé diplomové práce Hledání lidského štěstí ve Voltairových povídkách je rozbor této tematiky v dílech Mikromegas, Prosťáček, Zadig a Candide. Vlastnímu rozboru předchází úvod do problematiky dosažení šťastného života v závislosti na různých historických dobách. Dále je charakterizována filozofická povídka jakožto Voltairův osobitý prostředek k vyjádření jeho filozofických myšlenek. Samotný rozbor klade důraz na společné rysy povídek líčící svět plný zla, pohrom a neštěstí. Do něj jsou vrženi velmi kladní hrdinové, jejichž povahy ostře kontrastují s okolím a kteří jen těžce hledají své místo v tomto nelítostném světě. Na základě ukázek z děl jsou blíže charakterizovány problémy autorovy doby, které navíc nacházejí četné paralely v našem dnešním světě. Těmto paralelám věnuji v rámci práce soustavnou pozornost. Rozbor ústí v obraz nenapravitelně špatného světa plného zla, v němž se nacházejí pouze malé ostrůvky dobra v podobě přátelství a lásky a kterému lze čelit pouze smysluplnou činností. V závěru práce hodnotím přístup autora k tématu, které je stále velmi aktuální. Poukazuji na univerzálnost jeho myšlenek o životě a lidském štěstí a jejich všeobecnou platnost během různých období. Uvádím vliv epikureismu i stejné východisko, ke kterému dojdou existencialisté. Zmíněn je rovněž současný...
|
|
|
Joan of Arc, birth of a myth and the Johannine revival
Svobodová, Karolína ; Listíková, Renáta (vedoucí práce) ; Fučíková, Milena (oponent)
Předmětem diplomové práce je francouzská národní hrdinka Johanka z Arku a její zobrazení a reflexe v literárních dílech napříč stoletími. Diplomová práce zasazuje historickou postavu do kontextu doby, ve které žila, rekonstruuje život této francouzské světice a zabývá se rehabilitačním procesem, který dotvořil mýtus o národní hrdince. Diplomová práce shrnuje, jakým významným evropským literárním dílům stála Johanka z Arku předlohou. Diplomová práce se pak podrobněji zabývá literárními díly, v nichž figuruje jako hlavní postava právě Johanka, avšak každý autor ji čtenářům vylíčil ze svého úhlu pohledu. A právě tyto odlišnosti diplomová práce analyzuje. Diplomová práce se detailněji soustředí na literární díla autorů jako jsou Voltaire, Jules Michelet, Anatole France či Stéphen Coubé. Diplomová práce se zabývá rovněž odkazem Johanky z Arku ve 20. a 21. století.
|
|
|
In search of tragical effect during Regency: the birth of philosophical tragedy
Očenáš, Marek ; Pohorský, Aleš (vedoucí práce) ; Pechar, Jiří (oponent) ; Frantz, Pierre (oponent)
1 Hledání tragického účinku v období Regentství: vznik filozofické tragédie V rámci zkoumání inovace francouzské klasicistní tragédie v období Regentství (1715-1723) práce blíže studuje způsob, jakým hledání tragického účinku vede ke vzniku filozofické tragédie. Tato práce se opírá o analýzy her hraných v Comédie- Française během tohoto období, přičemž věnuje zvláštní pozornost jejich soudobé recepci v periodickém tisku a brožurách. Nejdříve se zamýšlí nad obnovou tragédie z hlediska dvou polemik, Sporu Starých a Nových a sporu o morálnosti divadla, přičemž ukazuje, jak myšlení o divadle vede autory k hledání lépe uzpůsobeného dramatického účinku vzhledem k očekáváním publika, jehož senzibilita se na počátku XVIII. století vyvíjí. Posléze práce vymezuje, jak je vytváření většího účinku spojeno jednak s intenzívněním dojmu velkého strachu prostřednictvím záporné postavy, jednak s hledáním větší dějovosti prostřednictvím posvátných prvků (proroctví, kněží a chór). Nakonec práce ukazuje, že i když rouhání nalezená v několika tragédiích nemají za cíl víc, než vyvolat větší účinek, Voltairův Oidipus může být pokládán za první filo- zofickou tragédii, protože dramatik vytváří skutečnou kritickou strategii a také útoky proti náboženství jsou zřetelně vnímány tehdejším publikem. Práce tedy analyzuje, jakým způsobem...
|
|
|
Hledání lidského štěstí ve Voltairových povídkách
Pokšteflová, Marie ; Pohorský, Aleš (vedoucí práce) ; Jamek, Václav (oponent)
Předmětem mé diplomové práce Hledání lidského štěstí ve Voltairových povídkách je rozbor této tematiky v dílech Mikromegas, Prosťáček, Zadig a Candide. Vlastnímu rozboru předchází úvod do problematiky dosažení šťastného života v závislosti na různých historických dobách. Dále je charakterizována filozofická povídka jakožto Voltairův osobitý prostředek k vyjádření jeho filozofických myšlenek. Samotný rozbor klade důraz na společné rysy povídek líčící svět plný zla, pohrom a neštěstí. Do něj jsou vrženi velmi kladní hrdinové, jejichž povahy ostře kontrastují s okolím a kteří jen těžce hledají své místo v tomto nelítostném světě. Na základě ukázek z děl jsou blíže charakterizovány problémy autorovy doby, které navíc nacházejí četné paralely v našem dnešním světě. Těmto paralelám věnuji v rámci práce soustavnou pozornost. Rozbor ústí v obraz nenapravitelně špatného světa plného zla, v němž se nacházejí pouze malé ostrůvky dobra v podobě přátelství a lásky a kterému lze čelit pouze smysluplnou činností. V závěru práce hodnotím přístup autora k tématu, které je stále velmi aktuální. Poukazuji na univerzálnost jeho myšlenek o životě a lidském štěstí a jejich všeobecnou platnost během různých období. Uvádím vliv epikureismu i stejné východisko, ke kterému dojdou existencialisté. Zmíněn je rovněž současný...
|
|
| |
host ::
RSS.